Sobota, 29. prosinec 2007

Uživatelské zkušenosti s Koss Porta Pro

Námětem pro dnešní blognutí mi poslouží má sluchátka. Mnozí z vás je určitě znají, jsou to Koss portaPro! Jako autor webu věnovaným právě jim o nich mám poměrně dobré znalosti a za dobu po kterou provozuji svůj web, mohu s radostí konstatovat, že se dostali i do pár testů internetových serverů. Již tomu není tak jako dříve, informace se shánějí mnohem lépe a to doufám i díky mému webu. Je to asi dáno i tím, že jejich cena se poslední dobou dostala na polovinu původní. Čímž se z těchto legendárních sluchátek stala pro mnohé mnohem levnější rekvizita přenosného poslechu.
Dnes nebudu srovnávat nějaké technické parametry nebo se věnovat srovnání s konkurenty. Ty ostatně naleznete na mých stránkách věnujících se přímo těmto sluchátkům. (http://portapro.info) Mým cílem je shrnout uživatelské zkušenosti na prahu třetího roku jejich používaní.



Začnu asi hned u prvních krůčků s nimi. Po vybalení z krabice na mě vyskočili poměrně chatrně vyhlížející sluchátka s mnohaletou historií a proslulým zvukem. Hned po prvním nasazení, na které jsem za dobu používání získal jistý grif, mě dostali svým zvukovým projevem. Samozřejmě uchvacující byly basy. A tak to také zůstalo. Celkové zvukové spektrum jsem poznal až důkladnějším poslechem.
Ano, právě jejich zvuk, nestydím se říci svým způsobem unikátní dělá to co vlastně tato legenda je. Je zajímavé, že mi ani po těch pár letech poslechu jejich zvuk nezevšedněl. A vždy, když mám možnost vychutnat si jejich potenciál naplno mě uchvátí, svým zvukem.

Ačkoli se jedná o přenosná sluchátka tak si nedělejte iluze, že si budete vychutnávat nějaký bezchybný poslech v autobuse nebo například v metru. Jsou to otevřená sluchátka a každý šelest do sluchátek proniká. Jízda starou karosou nebo metrem rozhodně nebude patřit mezi nějaký pěkný zážitek. No možná ano, ale to nesmíte šetřit svůj sluch jako já. Naopak nadšení budete, až půjdete o půlnoci po naprosto tiché ulici a porty vám budou libě hrát do uší. Nevím čím to, ale mě jejich zvuk spíše uchvátí na tiché ulici než v tichém pokoji, kde se samozřejmě jejich zvuk také naplno projeví.

Ke komfortu nošení nelze říci asi nic jiného, než že se jedná skutečně o výjimečně pohodlná sluchátka. Nezapomínejme však na to že na té hlavě máte sluchátka, takže říci, že se chovají jako by tam nebyly by bylo velmi nadsazené. A že se s takovými názory setkávám.

Na začátku jsem zmínil chatrnou konstrukci, tak to doopravdy není, ačkoli sluchátka tak působí. Jejich konstrukce je na hlavě pevná, a pokud je chcete naopak složit tak je dobře pružná a přizpůsobivá. Rozhodně je jen tak nerozhází dno plného batohu nebo pád. Sluchátka se dají velmi obratně složit a vložit do přiložené taštičky. Setkal jsem se i s tím že se tam uživatelů sluchátka složit nepodařilo. To však nemohlo být způsobeno sluchátky, ale uživatelem. ;-)



O přímé zkušenosti s doživotní zárukou toho ze mě moc nedostanete, ale co by provozovatel uvedených stránek vám mohu zapřísáhnout, že jsem se nesetkal s nikým, kdo by si vyloženě stěžoval. Někomu reklamace trvá hodinu někomu týden, ale vesměs panuje u reklamací spokojenost. Anebo mi to vyvraťte!
Jediná věc, která na sluchátkách logicky podléhá opotřebení jsou molitany. Je to v místě kde se kovové pásky dotýkají při skládání molitanu. Nicméně nevěště hlavu já používám stále původní.

Pro mě tyto sluchátka byly tak trochu vstupenka do vyšší společnosti, pokud budeme mluvit o audiu. Otevřeli mi oči i v tom že poslech není jen o basech, ale právě o kvalitním poslechu a i ten si na nich vychutnávám.
Závěrem nezbývá dodat, že jsem s nimi více než spokojen. Samozřejmě jsou to sluchátka, která slouží svému účelu, ke kterému byly kdysi předurčené! Nejsou to nějaká super-skvělá sluchátka, ale na druhou stranu oproti tomu na co je hodně lidí zvyklá hrají jako by nějakému audiofilovi z kapsy vypadla.

Sobota, 22. prosinec 2007

Jak sestavit počítač!

Je to pár měsíců, kdy jsem si vybíral nový počítač. Byl jsem postavený před rozhodnutí si buďto koupit sestavu nebo si složit něco sám. Asi se nebudete moc divit, když řeknu, že zvítězila varianta, že si ho sestavím sám. Nicméně to neobnášelo jen výběr samotných komponentů, ale právě už i to samotné složení, se kterým jsem moc zkušeností neměl. Na rozdíl od různých návodů jak vybrat HW návod na sestavení počítače jsem nikde nenašel. Takže jsem do toho v podstatě šel jen se znalostmi, které mi poskytlo mé vzdělání a pár střípků z diskuzí na internetu. To by asi na úvod stačilo a pustíme se do toho.

Takže máme vybraný hardware a zvoní listonoš s balíkem u dveří a my vybalujeme jednotlivé komponenty. No jo ale co s nimi, že? Tak jako první doporučuji si ty jednotlivý komponenty připravit někde na pomocný stolek, ať se pak nemusíte zdržovat vybalováním jednotlivých součástí. Na stůl kde budete pracovat si položte case neboli bednu. Jako první začněte montáží zdroje, tedy pokud ho již nemáte osazen. Zde na nás asi žádný zádrhel nečeká. Kabely od zdroje si vyhoďte ven, ať nám nepřekáží.
Jako další komponentu doporučuju osadit základní desku. Při montáži nezapomeňte do casu namontovat např. všechny nožičky, na kterých bude deska upevněna. Pokud je tomu třeba. Dále při montáži desky nezapomeňte dát na konektory krytku, protože tu už tam jindy nedostanete. :) A pokud to tak necháte tak to bude vypadat nevzhledně a rozhodně není dobře mít v počítači takovouhle díru! No, a jelikož jsme začali pracovat s velmi jemnou elektronikou tak nesmíte zapomenout na uzemnění se. Buďto na to existují speciální zemnící náramky, nebo pokud je nemáte tak by mělo stačit jednou začas sáhnout například na topení. Další zádrhel, který může nastat při montáži je že vás nebudou poslouchat šroubky, které se budete snažit zašroubovat. Půjde vám to lépe pokud si vezmete do ruky šroubovák s magnetickým koncem, který vám šroubky podrží, dokud nebudou pevně v závitu. Mno pokud máte úspěšně desku na místě tak doporučuju pokračovat mechanikami a pevným diskem. Tady na nás asi žádné potíže nečekají, jen doporučuju šroubky utahovat pevně… vyhnete se různým rezonančním skřekům, které by se mohly přenášet do boků bedny.
Mno a nyní doporučuji přistoupit k pro mnohé z vás k nejobávanějšímu kroku. Tedy k montáži samotného procesoru. No co říci k samotné montáži dobře se podívejte na orientaci patice a chipu a pak už stačí správně procesor nasadit a zajistit. Dobře si prostudujte váš typ a podle toho se orientujte. Rozhodně ale u žádného z typů nesahejte na vývody! Pokud máte procesor nový tak by na něm měla být nanesena vrstvička teplovodné pasty, takže s tou si mnoho starostí dělat nemusíte. Pokud máte procesor na místě tak už stačí jen nasadit a zajistit chladič. Pokud si s instalací procesoru nejste úplně jistí, doporučuji požádat o pomoc zdatnějšího kamaráda/ známého. Přeci jenom ohnutí nožičky a následné možné zničení součástky není až tak nemožné.
Mno a máme skoro hotovo, teď už stačí jen zasunout paměti se správnou orientací do slotu. Následovat může také instalace grafické karty. Nebo jiných karet. Jako poslední doporučuji zapojit ventilátory a čelní panel bedny. No a můžete se pustit do prvního bootování.
Samozřejmě během montáže nezapomínejte na připojování datových a napájecích kabelů k jednotlivým komponentám.

Tento postup samozřejmě není jediný možný, ale osvědčil se mi a myslím, že by mohl i vám. V podstatě je jedno jak budete komponenty skládat k sobě jen se pak může stát, že něco budete muset vyndávat kvůli tomu, že se vám tam něco bude dávat špatně kvůli omezenému prostoru.
Rozhodně se do sestavování nepouštějte, pokud s elektronikou nejste moc velcí kamarádi, ale na druhou stranu na tom nic není a stačí, když místo síly použijete hlavu a zbrklost vyměníte za obezřetnost. A doporučuju pořádně číst manuály, které budete mít dostupné!
Samozřejmě já vám nezaručím, že se vám počítač podaří sestavit bez sebemenší újmy… Tím chci říct že se zříkám jakékoli zodpovědnosti, které mohou plynout z čtení tohoto článku nebo z jakékoli jeho interpretace. :-) To je snad pochopitelné.
Tak hodně štěstí při sestavování!

Pondělí, 10. prosinec 2007

Pardubická Ryengle 2007

Jako téměř každý rok tak i letos jsem se zúčastnil taneční soutěže Pardubická Ryengle. Letos jako aktivní člen skupiny StarWest s choreografií Dixie. Soutěž se tradičně konala v pardubickém Ideonu a letos jsme společně s naší skupinou zůstávali do druhého dne, kdy byla vyhlášena soutěž v cloggingu místo obvyklého irského dne.



Samotný odjezd z Trutnova byl trochu hektický a ve znamení zranění tanečníků, ale všechno jsme zvládli a nálada byla výborná. Kupodivu nás letos jel poměrně velký počet, takže nebyla nouze o zábavu. :)
Letos jsme sice na soutěž nejeli s nějakými přehnanými ambicemi vyhrát, ale na druhou stranu jsme asi všichni ve skrytu duše doufali v solidní umístění, které se na konec asi ne zcela všem vyplnilo. Samotné hodnocení naší choreografie porotou se neobešlo myslím bez našich emocí, ale ty k tomu asi patří, ať už jsou kladné nebo záporné. Ono je to dost těžké, už si pomalu začínám zvykat, že na Ryengli jsou pravidla proto, aby se mohli porušovat. Teda aby je někteří mohli porušovat. Myslím, že nikdo nemáme nic proti udělení výjimky. Nicméně asi by toto udělování jakési mantinely mít mělo. Víte, nejvíc vás může naštvat, když jiná skupina dostane výjimku, kterou jste vy před rokem nedostali. Tak kde jsou nějaká pravidla? A to se ani nemusím bavit o hodnocení porotců. Já zastávám názor, že jsou nestraní a objektivní, nicméně jestli tomu tak skutečně je nedokážu posoudit.
Pokud budu mluvit za sebe tak jsem si celé dva dny bezva užil. Sice jsem byl první večer hodně unavený, a když pak na country bálu začali hrát ty funebráci tak jsem tam málem usnul. :D Tedy nebýt hlubokomyslné debaty s Jankou. Ale ne, večer mi zpříjemnila i mnohá vystoupení tanečních skupin, před kterými smekám, moc se mi líbili. Po country bálu jsme se překulili na zem místní sokolovny a předstírali spánek.

Druhý den jsme plni sil načerpaných během bouřlivé noci v sokolovně vyrazili směr Ideon. Při prostorových zkouškách jsme shlédli mnohé choreografie, které nás nenechávali chladnými. Ať už to byly emoce záporné či kladné, mezi ty kladné bych rozhodně zařadil vystoupení brněnské skupiny La Quadrilla s jejich line vystoupením. Nicméně my jsme přijeli soutěžit s cloggingem takže jsme se soustředili na něj. Přiznám se, že jsem jel na soutěž s tím, že se bude tančit takový tradiční clogging a ten se bohužel příliš nekonal. Přeci jenom tančit clogging na skladbu skupiny Bow wave mi přišlo jako absurdní divadlo. Nicméně porota byla jiného názoru a bodovala dle jejich slov taneční stránku, tedy techniku samotného stepu. Nevím, jestli je či není pravidly upraven výběr hudby, ale myslím si, že by toto pravidla měla zahrnovat.

Tanečníci naší skupiny možná z celé soutěže odjížděli trochu zklamaní, ale ne svým výkonem ale tím jak to zase letos celé dopadlo. Nemyslím si že StarWest tančí absolutní špičku, ale možná by porota mohla ocenit i to že tančíme to čím country je a přeci jenom je to soutěž v country. Na druhou stranu je to soutěž takže je to i tom samém provedení no a od toho máme porotu, od které jsem si vzal ponaučení a motivaci do dalšího ročníku.
Odjížděl jsem tedy ze soutěže Pardubická Ryengle 2007 s pocitem dobře prožitého víkendu a o tom to vlastně je. O radosti a uspokojení z toho tance, i když by pěkná známka od porotců také potěšila. ;-)

Závěrem se můžete podívat na moje fotografie.

Pátek, 7. prosinec 2007

Jak měříme na ZCT


Aneb profi měření na základech číslicové techniky. :-) Myslím že ty fotky nepotřebují komnetář.

 
 No nebo radši jo... to co vidte je žirafa, vytvořil jeden ze studentů FELu.


Ale jak vidíte tak se i seriózně měří... no jak jinak :)

Právě poslouchám...